*Aneta Pfeiferova*



Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná.

“2. Část Mikel”

—   

Už jsem se dál nemohl skrývat a pozorovat jí jen z dálky. Musel jsem s ní mluvit, být v její blízkosti a chránit ji. Už jen z toho důvodu, že je to moje povinnost. A hlavně se musí dozvědět pravdu o svojí rodině. A teď je ta správná chvíle. Vyšla z domu. Měla špatnou náladu, práskla dveřmi od auta. Naštvaně vykročila do prázdné ulice a šla do obchodu. Šel jsem za ní. Nevěděl jsem, jak jí to mám říct, ale věděl jsem, že mi nejprve musí začít věřit. Když vyšla z obchodu a já vylezl jsem zpoza stromu. Vyslal jsem k ní menší vibrace. Všimla si toho. Obyčejný člověk by si toho nevšiml, ale ona jo. To dokazuje, že je jedna z nás. Zastavila se a rozhlédla se kolem. Nikde ani živáčka. Bez váhání jsem šel k ní. Když se otočila zpátky, stál jsem už vedle ní. Nelekla se, neměla strach. Nebo spíš to na ní nešlo poznat. Uměla to dobře skrýt. 

"Konečně se vidíme Eliss."

“1. Část Eliss”

—   

Bylo 10 večer a já byla sama doma. Rodiče odjeli za přáteli do zahraničí. Prý, že si potřebují trochu ” vyvětrat “. To sotva, spíš si potřebovali odpočinout ode mě. No, ale ani mi to nevadí, že odjeli. Mám celý dům pro sebe. Můžu si dělat co chci. Šla jsem si do kuchyně pro něco k jídlu. Otevřela jsem lednici a byla prázdná. No super oni si odjedou a vyprázdní mi celou lednici. Jediný co v lednici bylo byl malý lísteček a na něm napsáno ” Nakup si. Peníze máš v obálce na stole. ” Tak fajn! Oblíkla jsem si slabou mikinu vzala klíče, mobil, peníze a šla do obchodu. Nastoupila jsem si do auta. Nešlo nastartovat. Super nemám benzín. Tenhle den nemohl být lepší. Práskla jsem naštvaně dveřmi a šla do obchodu. Štěstí, že obchody mají do 11 otevřeno. 

Koupila jsem si jen pár věcí. Abych aspoň přežila dnešní večer. Zítra si půjdu nakoupit znova a pořádně. S plnou taškou a náladou pod prsa jsem šla domů. Zničeho nic mě zamrazilo, ale bylo to takové zvláštní. Všimla jsem si, že jsem na ulici sama. Úplně sama. jen šlo slyšet, jak bzučí lampy a občas smích z televize, které hráli v sousedních domech. 
A najednou stál vedle mě…